Když se záliby střetnou…

Každý člověk má nějaké záliby a vášně. U mě se sešla záliba v královské hře a královské zálibě – šachy a numismatika. Na poli sběratele mincí mne zajímá především antická numismatika – především období antického Říma. Na první pohled dva zcela odlišné koníčky, které mají velmi málo společného. Avšak díky jedné medaili se tyto koníčky sešly a přinutili mne, abych napsal tento krátký článek. Předem se omlouvám oběma stranám, numismatikům za nezajímavé diagramy a partii a šachistům za nudné zkratky, citace literatury, životopisná data medailéra atd.

 

 

Mares143_a Mares143_r

Tak tedy… Před časem jsem do sbírky medailí Václava Seidana získal medaili Pražského šachového spolku s dorývkou III. Karl Makowsky v původní etui s nápisem Schachtournier 1873. Medaile je popsána v Marešově soupisu ražeb autora uvedeném v Numismatickém časopise československém vydaném v roce 1930.

Jako šachistu mě zajímalo, kdo byl Karl Makowsky? Při vyhledávání na internetu jsem našel jedinou partii sehranou v 70. letech 19. století. Malá encyklopedie šachu tohoto hráče neuvádí vůbec. Postupně jsem o hráči nalezl následující informace: jako hráč se objevuje na přelomu let 1868 a 1869 – ve Světozoru 1869 v čísle 2 a 8 z ledna 1869 byla uvedena partie s A. Kvíčalou (černé), sehraná v kavárně u Sokola 8.12.1868 a skončila remízou.
V témže zdroji v roce 1870 se objevuje K. Makovský jako autor úloh a žil na adrese: Konvikt v Praze. V roce 1871 vypisal Světozor úlohový turnaj, který pořádal K. Makovský. V tomto turnaji se umístil jako druhý (úloha č. 39 – Světozor). Dále byl členem přípravného výboru pro první sjezd českých šachistů v Praze a kativně se účastnil jako hráč na doprovodném turnaji, kde obsadil dělené třetí místo s J. Pacltem. Tento turnaj vyhrál Antonín Makovský (mladší bratr? nebo snad syn?).

V roce 1874 vyšla ve Světozoru č. 45 z 6.11. zpráva: „Pan K. Makovský pro nedostatek času odevzdal vedení této rubriky šachové J. Dobruskýmu. Žádáme tudíž, aby zásilky šachové ode dneška adesovaly se de redakce Světozoru (v Krakovksé ulici).“
Nejzajímavější se pak jeví zpráva, otištěná v č. 14 časopisu (dne 2.4.1875): „Každoročně se odbývá v pražském klubu šachovním (nyní v kavárně Londýnské) turnaj. Letošní ukončen byl tyto dny. Celkem účastnilo se as čtyřicet hráčů, kteří rozděleni byli ve čtvero tříd tak, že hráči jednotlivých tříd hráli se třídami následujícími postupně bez pěšce, jezdce, věže. Výsledek byl následující: Prvou cenu (100 franků) obdržel J. Dobruský, druhou (40 franků) E. Ebermann, třetí (25 franků) K. Makovský, čtvrtou (15 franků) A. Teweles. Z partií zachována jen malá část, neboť nikdo je nezaznamenal, pokud paměť naše dostačí, přineseme některou v příštím čísle.“

Šachový publicista F. J. Prokop ve své knize „Československo ve světovém šachu“, která vyšla v Praze v r. 1935, tak mj. úlohář Karel Makovský (* 1844, + 1880) spolu s Pacltem a Königem byli považováni v době založení rubriky ve Světozoru (počínaje osmým číslem v únoru 1868) za nejsilnější české šachiisty v praktické hře (viz s. 63). Na s. 75 téže knihy je vyobrazeno tablo českých nejvýznamnějších šachistů, které uveřejnil časopis Humoristickélisty v prosinci 1887, mj. je zde též vyobrazen portrét K. Makovského.

Z numismatického hlediska se jedná o krásnou reliéfní plastiku jednoho z nejvýznamějších českých medailérů 19. století, který se narodil v Praze, ale žil ve Vídni. Mezi nejznámější díla tohoto medailéra, patří medaile na odhalení pomníku maršála Radetzkého na Malostranském náměstí, medaile na bourání městských bran ve Vídni, na návštěvu Jeho Apoštolského Majestátu Františka Josefa v Praze a dalších zhruba 170 ražeb a návrhů nejen medailí, ale paměrních mincí, vyznamenání pro Černou Horu, a nerealizovaných návrhů mincí.

Za informace o Karlu Makovském děkuji panu Jardovi Čápovi.

Napsat komentář