Oslava nadporučíkových 70. narozenin

Byla kýčovitě krásná první červnová sobota a nic nenasvědčovalo tomu, že by se po pravidelné schůzce Verein für Numismatik v Hradci nad Orlabem mělo stát něco nečekaného. Byli jsme předem upozorněni, že pan npor. Lukáš v.v. měl životní jubileum. Před přednáškou pana Hořického o padělatelské dílně v koncentračním táboře v Sachsenhausenu, byla panu nadporučíkovi předána starožitná váza z rozsáhlé sbírky pana vrchního poštmistra z Krkonoš, mezi tím se stačil pan Hořický mírně upravit, aby během přednášky netrpěl trémou. Po výborné přednášce a prohlídce bankovek z akce Bernard došlo již k tradiční numismatické disputaci.

Díky přítomnosti oslavence došlo také na pití ostřejších nápojů, ale na anabázi ve složení rum, vodka, kontušovka, čert, ořechovka, jeřabinka, višňovka a vanilková nakonec nedošlo. Pil se Božkov s plachetnicí a třináctý karlovarský pramen. Během této akce jsme vzdělávali pana Doubka, který již po prvních třech hodinách školení byl schopen poznat na pražském groši stranu s korunou a stranu se lvem. Byl označen za blba, ale budiž mu ke cti, že důvodem bylo to že abstinoval. Další dění znám již jen zprostředkovaně, neb jsem zhruba v 19 hodin opustil šantán spolu s panem Hořickým, který ihned po přednášce poslal zásobník s vypůjčenými bankovkami a manželkou po mladém a nadějném sběratel domů.

Po příjezdu domů jsem se sbalil na služebku, na kterou jsem v neděli odjížděl a v poklidu sledoval finále kaprligy mistrů. Po 22 hodině mi volali z hospody U Jarního pole. Pan nadporučík se probudil a postrádá vzácnou vázu, kterou dostal darem a medaile, které vydal ke svému jubileu. Je dost nepříjemný na vzorně obsluhující personál. Nadporučík Lukáš chtěl volat opicajty, aby se věc na místě vyšetř… odložila. Po příjezdu cvičených městských opicajtů a posléze i státních se téměř všechny věci našly, až na vázu a vzácný kontramarkovaný dukát FJI 1915. Řekl jsem si ráno moudřejší večera a poslal jsem číslo na našeho Vrchního pana poštmistra, aby situaci zkusil řešit, protože jet 20 km zpět a hádat se s ožralou jsem nechtěl. Domníval jsem se správně telefon vzala paní vrchní poštmistrová a vzbudila manžela již klasickou větou, volá ti nějaká ženská…

Ráno jsem volal dalšímu účastníkovi, panu Větralovi, který spolu s nadporučíkem a panem Lastnichtsmannem slavil nejdéle. Řekl, že váza je na světě u něho protože měl obavy o rapidní zvýšení její entalpie (uspořádanosti) z jednoho na mnoho kusů. Hurá, váza je na světě dokonce celá. Pan Hořický mi volal, že postrádá zásobník s padělky ze Sachsenhausenu. Prý jestli není v mém autě, když jsem ho vezl domů. Další informace přišla od nadporučíka – dukát se našel… Byl v sáčku s papírovými kapesníky, aby se neztratil a někdo ho nenašel. Tak teď jen ten Sachsenhausen – pan Hořický ho večer s trojkou pod kůží založil do stohu faktur, aby se bankovy neztratily. Maskovány byly dokonale.

Celkové ztráty jsou však nemalé, pana nadporučíka stála sobota čest, flašku Lemonda, bonboniéru a omluvu servírce u hospodě U Jarního pole. Věřím, že podobná sobota se přihodí jednou maximálně dvakrát za měsíc, jen mi není jasné proč mají numismatici tendenci stále něco někam schovávat, aby to někdo nenašel… :-)