Antoniniany k oslavám Římského milenia

Tradiční datum založení Říma Romulem připadá na 21. dubna 753 před Kristem. Marcus Julius Verus Philippus byl římským císařem a v roce 248 po Kristu došlo k oslavám 1000. let od založení Říma. Císař nechal uspořádat třídenní oslavy od 21.-23. dubna 248. Řecký historik, Gaius Asinius Quadratus, napsal 15ti svazkové dílo s názvem „Chilieteris“ („Millenium“), obshahem díla měla být historie od založení města po vládu Philippa I. Vzhledem k předčasné smrti autora dílo končí dobou vlády Alexandera Severa.

Oslavy se konaly po celém městě, jednalo se o různá divadelní přestavení, saekulární hry (ludi saeculares) a spektakulárními hrami v Koloseu. Gordian III. nechal svážet exotická zvířata do Říma k předpokládanému triumfu nad Peršany. Peršany nikdy neporazil a sám zemřel během válek s nimi. Philipp exotická zvířata využil při oslavách. Mimo poražených zvířat k oslavám a obětem, bojióvlay také v Koloseu. S divokými zvířaty prý bojovalo více než 1000 gladiátorů.

Milénium nechalo také v numismatice nesmazatelnou stopu. Jde o mince ražené se jménem Philippa I., jeho manželky Otacilie Severy a jeho syna Philippa II. Revers nese opis SAECVLARES AVGG mince s tímto opisem byla ražena v šesti dílnách (v dolní úseči je I až VI).

Antoniniany byly raženy následovně:
Dílna        Panovník        Rub
I                Philipp I.        Lev
II              Philipp I.        Vlčice s Romulem a Remem
III            Philipp II.        Koza
IIII          Otacilia Severa        Hroch
V              Philipp I.        Jelen
VI nebo UI    Philipp I.        Antilopa

Další antoniniany vydané na oslavu her nebyly značeny dílnou:

Philip I: AETERNITAS AVGG – Jezdec na slonu.
Philip I: SAECVLARES AVGG – Oltář s vepsaným COS III.
Philip I a II: SAECVLVM NOVVM – Socha Romy v šestisloupém chrámu.

Někrteré zdroje uvádějí, že antoniniany s označením dílny mohly být raženy v průběhu oslav a zbytek v průběhu roku až do roku 249 kdy celoroční oslavy skončily.

Varianty medaile na 500. let od založení Karlo-Ferdinandovy univerzity

Měděná medaile s novogotickým pomníkem Karla IV. (Pomník Karla VI. měl být odhalen u příležitosti 500. výročí založení Univerzity Karlovy v roce 1848. Avšak díky revolučním nepokojům v roce 1848 byl odhalen až v roce 1851. ) od drážďanského sochaře Arnošta Hähnela, který je umístěn na Křižovnickém náměstí v Praze, a pětiřádkovým nápisem ve vavřínovém věnci se vyskytuje mezi sběrateli poměrně často. Tuto medaili v roce 1848 navrhl a vyryl pražský rodák Václav Jan Seidan u příležitosti 500. výročí založení Karlovy univerzity. V základní literatuře, která popisuje dílo Václava Seidana, je v Marešově soupisu vydaném v Numismatickém časopise roč. 1934 uvedena tato medaile pod číslem 7. Dle Mareše byla ražená ve stříbře a v bronzu se signaturou autora W. SEIDAN F., vlevo od obrazu pomníku na rubu medaile. V poznámkách k této medaili je zmínka o různých provedeních této medaile, které jsou na rektorském řetěze Karlovy univerzity.

DSCN4376 DSCN4375

V roce 1954 v Numismatických listech uvádí Dr. Taul ve svém článku existenci jednoho kusu bronzového odražku bez signatury autora s poznámkou, že se snad jedná o zkoušku. Medaile bez signatury se vyskytují poměrně často. S největší pravděpodobností však jde o signované ražby s ucpanou signaturou v razidle, než o větší výskyt medailí bez signatury uváděné Taulem. Tomu nasvědčuje, že ve své sbírce mám medaili, na které je část signatury vyplněna materiálem a sloupky v dolní části pomníku také jeví značné nedoražení, ucpání razidla nebo poškození razidla. Zpravidla byla signaturou autora označována již definitivní razidla pro zhotovení medailí. Dalším dílem popisujícím výše zmíněnou medaili je dílo od Otty Herbera: Insignie, medaile a taláry University Karlovy. V tomto díle jsou uvedeny dvě zlaté medaile s odlišným provedením aversu. Ve vavřínovém věnci je dvouřádkový nápis RECTOR MAGNIFICVS a RECTORI MAGNIFICIO. Medaile byly součástí řetězu rektora univerzity. Obě zlaté medaile jsou nezvěstné, jedna se ztratila a druhou dle Herbera na konci druhé světové války ukradli Němci.

DSCN4377 DSCN4378

V současné době se mi podařilo podchytit zajímavou a poměrně výraznou variantu v obraze této medaile, která není zmíněna ani v jednom z výše uvedených pramenů. V aversu medaile uváděné v Marešově soupisu je v pravé ratolesti, z pohledu
pozorovatele, sedm bobulí. Levá smyčka stuhy je kulatá a uspořádání lístků v ratolestech jiné od následující varianty. Oproti tomu v neuvedené variantě jsou pouze tři bobule, kulatá levá smyčka stuhy a odlišné uspořádání lístků v obou ratolestech. Na reversu je
hlavním poznávacím mezi publikovanou Marešovou medailí a nepublikovanou ražbou pomlčka mezi slovy CAROLO a FERDINANDEA. Nepublikovanou ražbou je také bronzová postříbřená medaile se signaturou autora, kde není možné jednoznačně rozhodnout, zda jde o postříbření původní nebo postříbření provedené později po ražbě medaile. Tato medaile je mi známa pouze v provedení, které je uvedeno v Marešově soupise díla medailéra Václava Seidana.

Citace:
HERBER, Otto: Insignie, medaile, taláry University Karlovy, Praha 1987
MAREŠ, Josef: Dílo medailéra Václava Seidana, In Numismatický časopis Československý, roč. 1934.
TAUL, Václav: Doplněk k Marešovu soupisu Seidanových medailí, In Numismatické Listy 1954.