V době, kdy byla vana s tekoucí teplou vodou součástí pouze luxusních městských bytů a hotelu Excelsior, se stal příběh mezi panem Jankou a panem Motkem.
Oba pánové měli stejnou zálibu v numismatice. Ve sbírání historických mincí a medailí. Čas nebo náhoda tomu dala, že v periferním městě, viděno okem pražského maloměšťana, probíhala nedělního rána již tradiční sběratelské setkání s aukcí více či méně hodnotného numismatického materiálu. V sobotu před aukcí je pořádána prohlídka materiálu, aby si zájemci, kteří mají v merku koupit položek více a obohatit tak svou sbírku nebo doplnit skladové zásoby pamětního neoběživa, mohli v klidu prohlédnout.
Spolek den před aukcí, v restauraci U Jarního pole s obsluhou vzornou, pořádá prohlídku v aukci nabízeného materiálu, na kterou příjel od Vídně pan Janka. Se zájmem si pan Janka prohlédl vekou část aukce, řadu položek si zvážil a zdokumentoval ke svým účelům. Není mi známo, že by pan Janka vydal nákladem vlastním nebo ve spolupráci s německým spolekm působícím na Moravě – Verein für Bohmische Numismatik, větší studii nebo seriál článků se získanými informacemi prodávaného materiálu.
Pan Motke byl místní, přišel do restaurace pěšky z nedalekého osmipatrového činžovního domu bez pavlače. Byl celé sběratelské veřejnosti známý, jezdil po bleších trzích od Aše až po Užhorod a více či méně úspěšně prezentoval svou putovní prodejní výstavku mincí, medailí a bankovek. Dnes byl pověřen vedením Sploku dohlížet u prohlídky materiálu, aby se v neděli ráno nabízely všechny položky a aby nebylo nutné trapně oznámit, že se některé položky ztratily.
Pan Motke se s panem Jankou znal již mnoho let. Oba pánové o sobě věděli jako o kolegovi numismatikovi, nic víc. Prohlídka materiálu je tradičně pro některé spíš společenskou událostí s příjemným posezením s přáteli z celé republiky. Od Vídně ke Koněpůlkém je to víc něž dlouhá míle a hromadná doprava nejezdí nejplynuleji a nejčastěji. Toto byl hlavní důvod proč se rozhodl pan Janko u Koněpůlek přenocovat. Sháněl se po levném ubytování jehož cena by se limitně a pokud možno zcela blížila nule. Ano, tuto cenu má každý sběratel rád. Při poptávání noclehu oslovil pan Janko i pana Motkeho, zda o nějaké levné noclehárně na vysoké úrovni v městě u Koněpůlek neví. Odpověď byla zamítavá a tak se pan Janko rozhodl pana Motkeho oslovit zda by nebyl tak laskav a nesdílel-li by s panem Jankem cimérku v jeho prostorném malometrážním bytě osmipatrového činžáku. Po naléhání, opakování a žádostech byl pan Motke definitivně zaskočen žádostí pana Janka. Je ochoten se vyspat i v jeho luxusní měděné vaně, kterou pan Motke dostal svatebním darem od tchána…
Nevím co přesně se mezi oběma veleváženými pány stalo, ale dvě věci vím jistě. Pan Janka v očích pana Motkeho klesl velmi, velmi nízko na pomyslném žebříčku váženosti občana a rozhodně ve vaně, ani na sofa v předsíni u pana Motkeho nespal.
Druhý den na aukci pan Janka utratil nechutně vysokou částku, která se velmi blížila sběrateli oblíbené ceně a opět pravidelným spojem odjel ku Vídni, pln zážitků a odhodlání se na příští aukci, bohužel, vrátit… Jen vůně pitralonu zůstala…