Druhý známý kus follisu Constantia I. Chlora?

Na veletrhu sběratel jsem zakoupil follis ražený v letech 304-305 v Ticiniu, který bych si dovolil popsat takto:

Avers: Ověnčená hlava vpravo; opis: CONSTANTIVS NOB CAES

Revers: Stojící Moneta s vahami a rohem hojnosti; opis: SACRA MONET AVGG ET CAESS NOSTR; exergum: ST; v pravém poli tečka

Tato ražba není uvedena v RIC (The Roman Imeprial Coinage), ale je popsána v Revue Numismatique, 1965, str. 239, mince je uložená v Mnichovském muzeu. Ražba se dá zařadit do poslední emise mincovny v Ticiniu – před ražbu tzv. konsekračních follisů.

Díly follisu z mincovny v Římě

Po Constantinově vítězné bitvě proti Maxentiovi v roce 312 začala Římská mincovna razit mince o stejném standard jako galské mincovny. Folis byl standardním nominálem, který se blížil 1/72 římské libry (asi 4,5 g) o průměru kolem 21 mm. Hlavními náměty na reversu byly tyto opisy GENIO POPVLI ROMANI, MARTI CONSERVATORI, SOLI INVICO COMITI a SPQR OPTIMO PRINCIPI. V Římské mincovně byly v tomto období raženy také dva nižší nominály (snad díly) s číslem patrně značícím nominální hodnotu.

Argumentem hovořícím pro odlišné nominály, s číslovkami XII a XVI, tvoří jednoznačný odklon od tradičního odlišení jednotlivých nominálů ražených v minulosti římskou mincovnou. Radiátus byl použit pro jiný nominál a číslice XII a XVI jednoznačně odlišují díly hlavního nominálu – follisu. Tyto číslovky s největší pravděpodobností mají vyjádřit poměr nominálu vůči početní jednotce uvedené v Ediktu o maximálních cenách – denarii communes tedy mají tvořit 1/2 a 2/3 folu. I hmotnost těchto ražeb odpovídá této hypotéze.

Bronzové ražby Římské mincovny v letech 312 a 313.

Nominál

Průměr razidla

Rozptyl hmotnosti

Průměrná hmotnost

Folis
RIC VI Rome 287-354

20,5/21,5 mm

3,6 – 4,6 g

4,2 g

2/3 folu (XVI)
RIC VI Rome 359-360

18.5/19 mm

2,6 – 3,1 g

2,95 g

1/2 folis (XII)
RIC VI Rome 355-358

15,5/16,5 mm

1,6 – 2,4 g

2,14 g

Jak je uvedeno v Ediktu o maximálních cenách v tomto období byl jeden follis 25 denarii communes, ale značky na minci odpovídají dílům o základu 24 denarii za jeden folis.

Souběžné použití 24 a 25 je známé v nedávné minulosti například při přechodu ze staré Anglické měny – dvanáctková soustava a desítková soustava. Označení nominálu neodpovídá 25 denarii ale 24, protože bylo možné minci snáze opatřit značkou 12 namísto 12 1/2 resp. 16 a 16 2/3. Je také snažší počítat drobné tímto způsobem a u větších částek jako základ použít 25 denarii.

Pro práci s malými čísly je dvanáctková soustava vhodnější pro větší počet dělitelů, ale desítková soustava je vhodná pro počítání a násobení velkých čísel.

Diocletianův editk o maximálních cenách také jednoznačně podporuje hypotézu, že Řím používal v mincovnictví dva systémy. Pro malé částky do 25 denarii communes (d.c) je nejčastější jemenováno číslo 2,4,6,8 atd. Od 25 d.c. výše používán je přírůstek 5 a běžněji 10. Desítková soustava pokračuje nadále u vyšších částek s výjimkou 116 (v ediktu jednou) a 144 (v ediktu také jednou).

Spuštění nového numismatického webu

Vítám všechny čtenáře, zavítali na můj web o mincích.

Tento web je tvořen amatérem, který nikdy žádnou historii nevystudoval a ke sbírání mincí se dostal náhodou. :-)

Chtěl bych na svých stránkách publikovat nejenom své články, které se budou týkat především antické numismtiky a různých snad i aktuálních zajímavostí ze světa numismatiky – veletrhy, výstavy, zajímavé aukce a výsledky z aukcí.

Milý čtenáři, děkuji ti za čas, který zde strávíš a přeji ti mnoho zábavy a snad i poučení